Často si to neuvědomujeme, ale když odevzdáváme klientovi logo, předáváme s ním i práva k jeho užívání. Tento proces má mnohem víc vrstev, než jen samotnou tvorbu – a právě to je klíčový bod, kde mnoho designérů dělá chyby.
Pojďme si tedy objasnit základní pojmy a principy týkající se licencí, abychom se vyhnuli problémům v budoucnosti.
Licenční práva: Co vlastně prodávám?
Když vytvoříš logo, automaticky vytváříš duševní vlastnictví, které je chráněno autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském). Tento zákon zajišťuje, že jakmile dokončíš originální dílo, stáváš se jeho autorem a získáváš na něj autorská práva. Autorská práva vznikají okamžikem vytvoření díla a není třeba jej registrovat nebo žádat o ochranu – ochrana je automatická.
Z pohledu autorského zákona máš tedy nad vytvořeným logem výhradní práva – můžeš rozhodnout, kdo a jak ho smí užívat, za jakých podmínek, a máš také právo dílo veřejně šířit, upravovat nebo měnit. Pokud klient chce logo používat, musí získat od tebe licenci.
Licence a Licenční smlouva
V praxi to znamená, že pokud klientovi poskytneš licenci, uděluješ mu pouze určité právo užívat tvé dílo, ale autorem zůstáváš ty. Licence může být buď výhradní, kdy má klient právo používat logo jako jediný, nebo nevýhradní, což znamená, že stejné logo můžeš licencovat i dalším subjektům (ačkoliv to není u loga běžné).
V Česku platí, že autorská práva k dílu nelze převést – vždy zůstávají autorovi, tedy tobě. To je často překvapivý moment pro klienty, kteří si myslí, že zakoupením loga získávají všechna práva. Co ve skutečnosti získávají, je licence – povolení logo užívat za určitých podmínek, které si stanovíte ve smlouvě. Proto je nesmírně důležité s klientem hned na začátku mluvit o tom, jakou formu licence mu poskytuješ.
Druhy licencí: výhradní vs. nevýhradní
Existují dva základní druhy licencí, které můžeš poskytnout:
- Výhradní licence: Klient je jediný, kdo může logo používat, a ty jako designér nemáš právo ho využít pro nikoho jiného. Je to nejběžnější typ licence pro loga, protože klienti chtějí mít kontrolu nad tím, aby jejich značka byla unikátní.
- Nevýhradní licence: Klient dostává právo logo používat, ale ty ho můžeš dále licencovat i jiným subjektům. Tato varianta není u loga obvyklá, ale může se objevit například u menších grafických prvků, které nejsou specifické pro jednu značku (třeba pokud součástí loga je ikona stromu, pak můžeš tuto ikonu použít i do jiného loga – pokud jsi uzavřel nevýhradní licenci).
Pokud bys o těchto rozdílech chtěl vědět více, doporučujeme omrknout náš nový e-book Design & právo, kde se advokátka JUDr. Suzan Vonešová věnuje tématu licencí do hloubky.
Licenční smlouva: co musí obsahovat
Licenční smlouva určuje, za jakých podmínek a v jakém rozsahu může klient logo používat. Tato smlouva není jen formalita – chrání obě strany a zajišťuje, že tvá práce bude používána v souladu s dohodnutými pravidly.
Licenční smlouva by měla obsahovat několik klíčových bodů:
- Rozsah licence: Zda je licence výhradní nebo nevýhradní, tedy jestli může logo používat jen jeden klient, nebo i další subjekty.
- Doba platnosti: Jak dlouho může klient logo používat – licence může být časově neomezená, ale můžeš také omezit její platnost na určitý počet let.
- Územní rozsah: Je licence platná jen v jedné zemi, nebo může klient logo používat globálně?
- Účel použití: Může klient logo používat jen na konkrétní produkty, nebo má právo logo využít ve všech médiích?
Licenční smlouva jako součást smlouvy o dílo
Licenční ujednání nemusí být vždy samostatný dokument. Licenční podmínky můžeš zahrnout přímo do smlouvy o dílo, což je jednoduché a efektivní řešení, jak mít všechny právní aspekty pod jednou střechou. Ve smlouvě o dílo se běžně řeší aspekty jako cena, termíny a specifikace zakázky, takže je přirozené přidat i sekci o licenci na vytvořené dílo. Opět, podrobnosti o tom, jak správně sepsat takovou smlouvu, jsou obsaženy v našem e-booku, kde najdeš konkrétní vzor smlouvy o dílo s ujednáním licence, příklady a praktické rady.
Na co nezapomenout při uzavírání licenční smlouvy:
- Přesné vymezení licence: Je důležité se s klientem dohodnout, zda licence platí jen na určitou dobu, geografickou oblast nebo konkrétní účely.
- Právo na úpravy loga: Smlouva by měla jasně specifikovat, zda má klient právo logo jakkoli modifikovat.
- Správné licencování grafických prvků: Pokud používáš cizí grafiku nebo fonty, musíš mít odpovídající licenci a právo je použít pro klienta.
Za co neseš odpovědnost?
Jako designér jsi také zodpovědný za to, že tvé dílo je originální a neporušuje práva třetích stran. Pokud do svého loga začleníš prvky, které nejsou zcela tvé (například zakoupené fonty, grafické prvky z fotobanky), musíš si ověřit, že máš k těmto prvkům patřičnou licenci a že ji můžeš předat dál svému klientovi. Jinak se můžeš vystavit riziku právních sporů, které mohou poškodit nejen tebe, ale i tvého klienta.
Jaká licence je pro logo nejběžnější?
V případě loga je nejběžnější, že klient požaduje výhradní licenci, což mu zajišťuje, že logo bude používat pouze on a nikdo jiný. Tento typ licence ti ale nezbavuje autorských práv – znamená to jen, že klientovi dáváš právo logo využívat výhradně pro jeho potřeby.
Závěrem
Pro lepší orientaci v těchto právních otázkách jsme v našem e-booku připravili podrobný návod k licencím, autorským právům i odpovědnosti designéra. Najdeš v něm také vzor smlouvy o dílo, předžalobní výzvu k úhradě a dohodu o mlčenlivosti, kterou můžeš přizpůsobit svým potřebám a zajistit, že tvá práce bude vždy chráněná.